Závodní sezóna roku 2011 v Aeroklubu Hořice

Minulé Plachtařské mistrovství ČR juniorů (PMČRj) ve Zbraslavicích na nás zanechalo hluboký dojem a tak volba plachtařských závodů pro rok 2011 byla více než jasná. Tentokrát se juniorky konaly na letišti ve Vysokém Mýtě, na kterém se již v minulosti několikrát pořádaly závody a to vždy s tou nejlepší pověstí. Navíc se z našeho aeroklubu podařilo vypravit velkou reprezentaci a to rovnou tří závodníků. Juniorkám ovšem předcházelo Plachtařské mistrovství ČR dvousedadlových(PMČRd) kluzáků a právě i tohoto se zúčastnila hořická posádka. Na sklonku sezóny bylo možné spatřit zástupce Aeroklubu Hořice i na Gradient and Club Grand prix(GCGP) v Mladé Boleslavi a na soustředění juniorů(PPJ) ve slovenské Prievidzi.

PMČRd se letos konalo u sousedů ve Dvoře Králové nad Labem. Bohužel bylo poměrně dost poznamenáno trvajícím zákazem létání na větroních L-13 Blaník. Mistrovství nakonec zachránila třída Kombi, tedy laminátové dvoumístné kluzáky a právě v této třídě soutěžila i naše posádka Václav Krejcar a Josef Málek. K soutěžnímu létání využili kluzák Janus registrovaný pod značkou OK-0603. Aby smůly nebylo málo, nepřálo v termínu konání soutěže příliš ani počasí. Pro úplnost jen doplním, že dvousedadlovky se konaly v termínu od 3.7 do 16.7 společně s tradičním dvorským Safari pohárem. Našim závodníkům patří poděkování za rychlé rozhodnutí zúčastnit se, protože možná právě oni zachránili celé mistrovství naplněním potřebného množství letadel.

O juniorkách jsem psal již v úvodu. Letos se překrývaly s dvousedadlovkama, takže v jeden okamžik bylo pět hořických plachtařů na závodech! Stejně jako závody ve Dvoře Králové byly i „mejtské“ juniorky poznamenány nepřízní počasí. Na druhou stranu se ale podařilo odletět i přelety na vzdálenost 300 a 400 kilometrů. Jednu disciplínu zkazili závodníci svojí nerozhodností a jakousi davovou psychózou a proto muselo být využito náhradního dne na konci závodů. Pro Pavla Brodského soutěžícího s větroněm VSO-10 OK-2516 to byla první velká akce a nutno podotknout, že se ji zhostil dobře a bez většího zaváhání. Vyzkoušel si na závodech létání s větším počtem letadel, létání v nelehkých meteopodmínkách a s tím související jeho první polní přistání. Dalším závodníkem jsem byl já, Jaroslav Deml. Zúčastnil jsem s letadlem ASW-15 OK-0507 a nejspíše již tradicí se stane umísťování v druhé půlce startovního pole. Pavel Trybenekr byl okolnostmi přinucen létat na vypůjčené ASW-19 OK-4489. Jeho výkon byl po celou soutěž stabilní. Nejhodnotnější disciplínu, „racing“ na 411 km obletěl nejrychleji(86,4 km/h). Celkově skončil na sedmém místě.

Po nevydařených prvních dvou třetinách srpna dávalo alespoň malou naději na slušné polétání GCGP v Mladé Boleslavi, které se konalo 20. až 27. srpna. Za Aeroklub Hořice se ho zúčastnil Jaroslav Deml s letadlem ASW-15 registrační značky OK-0507. Grand prix se vyznačuje poněkud odlišnými pravidly a bodováním než klasické plachtařské soutěže a tak je dobrým zpestřením. Start na deklarovanou úlohu mají všichni závodníci ve stejnou dobu, kterou oznámí rádiem ředitel soutěže. Od tohoto startu se počítá čas letu v úloze a nejvíce bodů získává ten, kdo dolétne první do cíle. Tedy ten, který je fakticky nejrychlejší. Opět i v tomto termínu nepřálo plachtařské počasí a platnost závodů zachránil náhradní den. Zato letní počasí na koupání bylo přímo výborné a téměř po celý týden nás hřály teploty nad 30°C. Ve spojení se slabým stoupáním do výšek 500 až 800 metrů to byla zajímavá zkušenost a dobrý způsob procvičení přistávání do polí.

Hodnotného a přínosného létání se na přelomu srpna a září zúčastnil Pavel Trybenekr. Jednalo se o Projekt podpory juniorů, který organizovali dobrovolníci zaštítění Plachtařskou komisí AeČR. Soustředění se pro větší atraktivitu a zejména pro seznámení létání v horském terénu konalo na Slovensku na letišti Prievidza a probíhalo podobným stylem jako běžné plachtařské závody. Počasí tentokrát přálo a tak se dalo létat téměř každý den včetně navázání do vlny přímo nad letištěm. Díky ochotě místního aeroklubu si Pavel výhodně pronajal Vosu OM-9616. Mimo samostatného létání v horském prostředí byly s jednotlivými juniory prováděny tzv. vývozní lety na výkonných dvoumístných větroních a junioři mohli také využít možnosti přeškolit se na nové typy větroňů, které se v našem aeroklubu nenalézají (Cirrus Standard, Discus CS apod.).

Jen pro zajímavost, všech pět pilotů nalétalo na závodech 4300 km a cca 115 hodin.

Jaroslav Deml se spoluprací Pavla Trybenekra a Pavla Brodského